About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 37. Kapitoly: Buddha, Pali, Sariputta, Bodhi, Mad d hima-nikaja, Arahant, Anguttara-nikaja, Samsara, Pati a samuppada, Sankhara, Samadhi, Sangha, Abhidhamma, Dhammapada, Naga, Vipassana, Anatta, Arija magga, Uposatha, Samjutta-nikaja, D ataky, Tipitaka, Buddhadasa, Makha Bucha, D hana, Theravada, Digha-nikaja, Ani a, Dukkha, Tanha, Samjod ana, Tusita, Satipatthana, Metta, Bhavana, Sutta-pitaka, Anapana, Upekkha, Samatha, Vedana, Bhikkhu, Brahmavihara, Vinaja, Karuna, Avid d a, Pu a kirija vatthu, Pa a, Dana. Vy atek: Buddha (v sanskrtu ( ) a pali: buddha, v tibet tin: sanggja (sangs-rgyas), p eklad probuzeny, osviceny) je vyraz, ktery v buddhismu popisuje bytost, ktera dosahla dokonale realizace, tzv. osviceni, a tak definitivn ukon ila kolob h neustaleho zrozovani (samsary). Pln probuzene bytosti jsou osvobozene od tzv. t i jed mysli (nev domost, hn v a chtivost) a od p ipoutanosti (samjod ana) poutajicich bytosti v samsa e. Jsou tak osvobozeny od utrpeni a neustaleho znovuzrozovani, pln chapou pravou podstatu byti (tzv. t i univerzalni charakteristiky existence - nestalost, neuspokojivost a bezpodstatnost) a jsou napln ny soucitem ke v em bytostem. P vodn se jednalo spi e o titul ne o ozna eni jedne konkretni osoby, av ak slovo buddha je b n pou ivano pro ozna eni historickeho Buddhy, vlastnim jmenem Siddhartha Gautama. Buddha take tvo i jeden ze t i klenot . V t ina soch ho zobrazuje s protahlymi u nimi lal ky, ktere symbolizuji jeho schopnost dokonaleho vnimani (naslouchani). V eskem jazyce je asto zvykem psat slovo Buddha s velkym po ate nim pismenem, jesti e ozna uje tzv. historickeho Buddhu - Siddharthu Gautama, p ipadn je-li slovem Buddha min n jeden ze t i klenot, a s malym po ate nim pismenem, jestli e je timto pojmem ozna ovana jakakoli osvicena bytost. V jednotlivych kolach je v ak vyraz buddha pou ivan i v jinych vyznamech, nasledujici popis podava stru ny vyklad t ch nejzakladn j ich pojeti tohoto p...
