About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 33. Kapitoly: Krajni pravice, Svoboda, Politicka moc, Josefinismus, Levice, Totalitarismus, Tolerance, Nova levice, Kolektivismus, Konsenzus, Demokratizace, Proletariat, Teokracie, D lba moci, Tribalismus, Reprezentace, Kandidat, Lobbovani, Antiamerikanismus, Transparentnost, Etatismus, Emancipace, Pu, Subsidiarita, Hierarchie, Ilegalita, Mandat, Jmenovani, iroka koalice, Dezinformace, Satelitni stat, Filibustering, erny k, Nezavislost, Kontrarevoluce, Paternalismus, Suzerenita, Bananova republika, Primarni volby, Popula ni politika, Reakciona stvi, Demagogie, Protekcionismus, Participace, Vykonna moc, Legitimita, Politbyro, Revan ismus, Investigace, Inaugurace, Zvoleny prezident, Ob anska iniciativa, Rezignace, Diplomaticka ochrana, Polycentrismus, Decentralizace, Represalie, Machiavellismus, Nova pravice, Centralismus, Aide-memoire, Legitimismus, Demise, Postkomunismus, Politicky re im, Dezavuovani, istka. Vy atek: Krajni pravice (te ultrapravice) je politologicky pojem, ktery se pou iva k souhrnnemu ozna eni politickych ideologii a aktivit vychazejicich z autorita stvi, krajniho nacionalismu a ovinismu, etnocentrismu a rasismu a xenofobie. Shoduji se obvykle v popirani skute ne rovnosti v ech lidi, v orientaci na etnickou i rasovou p islu nost a v idealu autoritativniho, nedemokratickeho a nepluralistickeho statu. Krajni pravice je chapana p edev im jako politicky extremismus (extreme - nejzaz i) programov sm ujici proti demokratickemu ustavnimu statu, ktery je zalo en na politickem pluralismu, odd lenosti statnich moci a obhajob lidskych prav. V tomto smyslu je zcela mimo politicky st ed. Rozli ovani mezi krajni levici (anarchismus, komunismus) a krajni pravici pak pochazi ze zakladniho d leni mezi pravici a levici, jak existuje ji od dob francouzske revoluce, tedy v rozdilnem p istupu k rovnosti v ech lidi. Zatimco krajni pravice tuto rovnost popira a hodnoti ur ite etnikum, rasu nebo narod za "vy i," ultralevice pr...
