About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 80. Kapitoly: Japonske bitevni k i niky, Japonske bitevni lod, Japonske k i niky, Japonske letadlove lod, Japonske ponorky, Japonske vale ne lod ve druhe sv tove valce, Lod japonskych namo nich sil sebeobrany, Nosi e hydroplan japonskeho cisa skeho namo nictva, Rjud o, T ida Furutaka, Akagi, Mikuma, Kamoi, Kaga, Mogami, Sorju, Na i, Rjuho, Kako, Jamato, D unjo, Jahagi, Notoro, Tone, Hirju, ikuma, Ho o, Hijo, Nagato, Jubari, Kumano, inano, Hjuga, akkan idoto, T ida vrtulnikovych torpedoborc Hjuga, Amagiri, Fuso, Suzuja, Zuikaku, Musa i, Wakamija Maru, Hiei, Zuiho, Kongo, T ida Fud i, Haruna, Kotecu, Jama iro, Ise, Mucu, Ja ima, oho, okaku, Kiri ima, T ida Osumi, Mikasa, Kairju. Vy atek: Rjud o (japonsky: ) byla druha letadlova lo japonskeho cisa skeho namo nictva, ktera byla od po atku stav na jako lo letadlova. lo o lehkou letadlovou lo, nebo omezeni dohodnuta na washingtonske namo ni konferenci ji Japonsku neumo ovala postavit lo v t ich rozm r (ani by tim vy erpalo sv j limit pro tuto t idu plavidel). Po dokon eni v kv tnu 1933 se Rjud o stala tvrtou letadlovou lodi cisa skeho namo nictva (vedle Ho o, Akagi a Kaga). Vyznamn p isp la k vycviku novych palubnich pilot cisa skeho namo niho letectva i testovani tehdy revolu ni techniky st emhlaveho bombardovani. Od srpna 1937 se Rjud o u astnila druhe insko-japonske valky, b hem ktere p sobila u inskeho pob e i s p estavkami a do podzimu 1938. Jeji letouny se v novaly utok m na pozemni cile v anghaji a Kuang-tungu i vybojovani vzdu ne nadvlady nad inskym letectvem v t chto oblastech. Ji 22. srpna 1937 si stiha i z Rjud o narokovali prvnich est z nejmen osmnacti vzdu nych vit zstvi narokovanych v in . Na za atku druhe sv tove valky v Pacifiku se zu astnila invaze na Filipiny. Jeji letouny - jako prvni - zauto ily rano 8. prosince na cile v Davao a okoli. Pozd ji Rjud o podporovala japonska vylod ni u Legazpi, v Davao a na ostrov Jolo. B hem invaze do Nizo...
