About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 35. Kapitoly: Ostrovy Baltskeho mo e, Ostrovy Rudeho mo e, Ostrovy St edozemniho mo e, Ostrovy v Japonskem mo i, Sicilie, Nejv t i ostrovy St edozemniho mo e, Saaremaa, Naissaar, Pakri, Korsika, Sardinie, Vohilaid, Osmussaar, Rammu, Gotland, Nejv t i ostrovy Baltskeho mo e, Krasuli, Prangli, Hiiumaa, Kumbli, Rujana, Bornholm, Wolin, Fehmarn, D erba, Lampedusa, Isla de Perejil, Zabargad, Muhu, Louna-Malusi, Oland, Penon de Velez de la Gomera, Kypr, Hailuoto, Frioulske ostrovy, Tokdo, Lampione, Pantelleria, Abruka, Pohja-Malusi, Vahekari, Uznojem, Kotlin, Rusky ostrov, Sjaelland, Koipsi, Kihnu, Ruhnu, Faro, Malusid, Lolland, Amager, Pedassaar, Rocky Island, Favignana, Suur-Pakri, Puningalaid, Pikknasv, Gotska Sandon, Linnusitamaa, Vaike-Pakri, Lilla Karlso, B7. Vy atek: Tento lanek pojednava o autonomni oblasti a o ostrov Sicilie, o zaniklem kralovstvi viz Kralovstvi oboji Sicilie Sicilie (italsky ) // je autonomni oblast Italie a nejv t i ostrov ve St edozemnim mo i. Jeji b ehy omyva St edozemni mo e, na vychod ji od Kalabrie d li Messinska u ina. P ed sjednocenim Italie v 19. stoleti byla oblast sou asti Kralovstvi oboji Sicilie. Region ma rozlohu 25 703 km, 5 milionu obyvatel a d li se na 9 provincii. Hlavnim m stem je Palermo. Na ostrov se krom ital tiny mluvi i sicil tinou. Sicilie pro la dlouhou a trnitou cestu k podob, ve ktere ji m eme nalezt dnes. Prvnimi historicky dolo enymi obyvateli Sicilie byli od 3. tisicileti p . n. l. domorodi Sikane. Narod, svymi zvyky se podobajici americkym indian m, ktery il v po atcich na cele plo e ostrova, ale pod naporem dal ich vln osidleni byl nucen p esunout se do les . V jejich ivotech hralo velmi vyznamnou roli nabo enstvi, ktere bylo orientovano na ivo i nou i i. Po 1 700 letech sikanske vlady na ostrov p ipluli novi osadnici, Sikulove. Ti byli narodem o n co rozvinut j im a na rozdil od Sikan, kte i se ivili p eva n lovem, si ob ivu zaji ovali zem d lstvim. Postupem asu se ..
