About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 67. Kapitoly: Skla i, Zlatnictvi, Zlatnici, Zvona stvi, perky, D jiny zvona stvi, Napisy na zvonech, Pov sti o zvonech, Pou iti zvonu, Miseroni z Lisonu, Zvonice, Kniha stvi, Zlatnik, Housla stvi, Cizelovani, Ru ni zvonek, Ma kane koralky, Zvonovina, Zvonkohra, Silmaril, Wampum, Drahokam, Perla, Ji i Ruckl, Tiara, Rytec, Amulet, Piercingove perky, Um lecke zame nictvi, Kamej, Kralovske jablko, Zvon ni na mraky, Diadem, Nahrdelnik, Umira ek, Glyptika, Kampanologie, ezlo, Granat Turnov, Bombirovani, Torques, Nau nice, Tepana krajka, Kalich, Tau irovani, Socha, Niello, Man etovy knoflik, Koralek, Potap sky zvon, Pivni zvon, Herzig van Bein, Kamenik, Chorovy zvonek, Cymbal, Gema, Intaglie, Bro, Gombik, Madonka, Kamenosocha, Medailer. Vy atek: Nejstar i zvony sv ta se vyrab ly ve 3. tisicileti p . n. l. v Mezopotamii. Prvni odlevane zvony po izuji k es an ti mni i od 5. stoleti. V te dob jsou zvony u ivany p edev im v kla terech. Do kostel a m st se za inaji roz i ovat od 10. stoleti. Ve 12. stoleti ziskavaji zvony sv j charakteristicky zvonovity tvar, od 16. stoleti u maji dne ni podobu v etn tvaru epce, koruny a systemu zav eni. Nejstar i zvony na eskem uzemi mame dolo eny v 9. stoleti. Od 14. stoleti se v eskych zemich za inaji zvony take vyrab t. Sveho vrcholu co do po tu i kvality vyrobk dosahne eske zvona stvi v 16. stoleti. Po t icetilete valce dochazi k jeho upadku. Nejvice jsou zvony posti eny rekvizicemi prvni a druhe sv tove valky, ktere zni ily asi dv t etiny eskych zvon . Ve 2. polovin 20. stoleti v esku p sobi t i velke zvona ske dilny, a sice Rudolf Perner v eskych Bud jovicich, Manou kove v Praze na Zbraslavi a Dytrychove v Brodku u P erova. Pravd podobn nejstar i nalez zvonu pochazi z Ninive, a to ze 3. tisicileti p . n. l.. Modlitebni zvonky jsou dolo eny take ve starov ke Palestin, in a Egypt, pozd ji take ve Starov kem ecku, kde se zvonky svolaval lid k ob tem, ve Starov kem im se pak zvonil...
