About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 102. Kapitoly: Extrasolarni planety, Fiktivni planety, Planety slune ni soustavy, Zem, Merkur, Saturn, Venu e, Mars, Neptun, Planeta, Jupiter, Uran, Mlhovinova hypoteza, Seznam planet serie Nadace, Exoplaneta, Seznam hv zd s potvrzenymi planetami, Exoplanety WASP, Betlemska hv zda, Planetarni soustava, Plynny obr, Magneticke pole planet, Planetarni prstenec, Pandora, Planetarni k ra, Terestricka planeta, Fiorina 161, Planetarni jadro, 51 Pegasi b, Horke Jupitery, LV-426, Kepler-10b, Vulkan, Protoplanetarni disk, Gliese 581 g, GJ 1214 b, COROT-7b, SWEEPS-10, Epsilon Eridani b, HD 209458 b, Epsilon Tauri b, HAT-P-1b, Kepler 11, Planetarni habitabilita, Protoplaneta, HD 189733 b, TrES-4b, TrES-1, Gliese 876 b, Planetarni pla, 14 Herculis b, Planetarni diferenciace, BD+20 1790b, GJ 436 b, HD 142 b, Vnit ni a vn j i planety, Ledovy obr. Vy atek: Jupiter je nejv t i planeta slune ni soustavy, v po adi pata od Slunce. Slune ni soustava je n kdy popisovana jako dvojsystem skladajici se ze Slunce a Jupiteru jako hlavnich dvou len a dal ich men ich t les. Jupiter, Saturn, Uran, a Neptun jsou ozna ovany jako plynni ob i, i planety jupiterskeho typu. Jupiter ma hmotnost p ibli n jedne tisiciny Slunce, co je okolo dva a p l krat vice ne v echny ostatni planety slune ni soustavy dohromady. Planeta je pojmenovana po imskem bohu Jovovi (v 1. pad Jupiter). Symbolem planety je stylizovane znazorn ni bo skeho blesku (v Unicode: ). Jupiter byl pozorovan ji od pradavna, p i pohledu ze Zem ma Jupiter magnitudu -2,8, co z n j ini t eti nejjasn j i objekt na no ni obloze po M sici a Venu i (v n kterych p ipadech se p ed Jupiter v jasnosti dostane Mars, kdy je v idealni pozici b hem sveho ob hu v i Zemi). Okolo planety se nachazeji slabe prstence, ktere jsou ze Zem patn viditelne. Sou asn ho obklopuje silne radia ni pole. P i pohledu z okolniho vesmiru jsou viditelne horni vrstvy atmosfery roz len ny v zavislosti na planetarni i ce do r ...
