About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 56. Kapitoly: Ve ejne osv tleni, LED, Obloukova lampa, Za ivka, Laserova dioda, Sv telny zdroj, arovka, Nahrazovani arovek, Doutnavka, Petrolejova lampa, Ohe, DMX512, Svitidlo, Svi ka, Kompaktni za ivka, Foto lanek, Elektronicky p ed adnik, Halogenova arovka, Za i, Sv tlomety silni nich vozidel, Za ivy vykon, Pochode, Sv tlovod, Kapesni svitilna, Vybojka, Vesmirne zrcadlo, Xenonova vybojka, Osv tleni motoroveho vozidla, Lustr, Induk ni lampa, Plazmova lampa, Jasom r, Osln ni, Lavova lampa, Zumtobel Lighting, Goniofotometr, Kulovy integrator, Lumalive, Kolorimetr, Luxmetr, Edison v zavit, Fotometricka lavice, Indal, DMX PIPE, Odrazove sklo, Leighovo sv tlo, Sv tlice, Girandola, Lou . Vy atek: Ve ejne osv tleni (n kdy ozna ovane zkratkou VO) je osv tleni ulic, silnic nebo jinych ve ejnych prostranstvi. Ve ejne osv tleni je ve ejn prosp nou slu bou. Za izeni ve ejneho osv tleni je podle zakona o pozemnich komunikacich p islu enstvim pozemnich komunikaci a vlastni je obec nebo spravce komunikace. Mimo pozemni komunikace, nap iklad v uzav enych arealech (nemocnice, koly, zavody), v budovach nebo na elezni nich stanicich, z izuje a vlastni osv tleni obvykle vlastnik nebo provozovatel pozemku nebo objektu. Osv tlovaci soustava zahrnuje svitidla, podp rne a nosne prvky, elektricky rozvod, rozvad e a ovladaci system. Ve ejne osv tleni m la ji mnoha anticka m sta. Po jejich vzoru p evzala tento vydobytek i velka m sta islamskeho st edov ku a pozd ji te n ktera evropska m sta. Osv tleni zprvu zaji ovaly ho ici pochodn, pravideln roz ihane ohn v eleznych klecich a na panvich nebo olejove lampy, jejich pozd j i zdokonalenou podobou byly argandske lampy. V dob rozvoje modernich m st v 19. stoleti bylo zavad no plynove osv tleni, zpravidla na sloupech. Nap iklad v Brn byla postavena plynarna a z izeno plynove ve ejne osv tleni v roce 1846. Plynove lampy se obvykle spou t ly (rozsv cely) a zha ely zasahem lampa e s dlouhou ty i, k...
