About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 39. Kapitoly: Latina, Mrtve jazyky Anglie, Staroslov n tina, Vym ele jazyky Italie, Vym ele jazyky Skotska, Sklo ovani ve staroslov n tin, asovani ve staroslov n tin, Seznam latinskych mistnich jmen, Stara per tina, Got tina, Vulgata, Feni tina, Egypt tina, Nova latina, Praslovan tina, Mrtvy jazyk, Etru tina, Stara angli tina, Seznam latinskych gramatickych pojm, Starogotland tina, P epis egyptskych hieroglyf, Latinske sklo ovani, Yol tina, Humanisticka latina, Staro e tina, Dalmat tina, Stara sever tina, Seznam latinskych filozofickych a teologickych vyraz, Vulgarni latina, Akkad tina, Polab tina, Anatolske jazyky, Ugarit tina, Pru tina, Sumer tina, Saturnsky ver, Murom tina, Jer, Carfat tina, Starofrancouz tina, Moab tina, Franti ek Vaclav Mare, Norn tina, St edni angli tina, Elam tina, Krymska got tina, iva latina, agataj tina, Slavenosrbsky jazyk, Frisinske zlomky, Me er tina, Slovin tina, Merja, Langobard tina, Latinske asovani, Sabej tina, Pomo an tina, Pe en tina, Puquina, Staronubij tina, Kitsaj tina, Vandal tina, Burgund tina, Zakon sudnyj ljudem, Matagalpa, Xinca, ib a. Vy atek: Tento lanek z oblasti lingvistiky pot ebuje upravy. M ete Wikipedii pomoci tim, e ho vhodn .Jak by m ly lanky vypadat, popisuje stranka Vzhled a styl. Tak jako v jinych jazycich, ani ve staroslov n tin se v echna jmena nesklo uji stejn . Tudi se rozeznava n kolik druh sklo ovani: a) jmenne sklo ovani (pro podstatna jmena, neslo ena p idavna jmena, tem v echny zakladni islovky), b) sklo ovani osobnich zajmen, c) sklo ovani rodovych zajmen (te pro n ktere islovky), d) sklo ovani slo ene (pro slo ena p idavna jmena, slo ena participia a slo ena p idavna jmena).Staroslov n tina rozeznava stejn jako e tina sedm pad: 1. nominativ, 2. genitiv, 3. dativ, 4. akuzativ, 5. vokativ, 6. lokal, 7. instrumental. D sledn se pady rozli uji jen v jednotnem a mno nem isle, a to ne u v ech druh jmen; v dvojnem isle (dualu) spolu pady sp...
